Batolata

 

Batolecí období se dělí na mladší batole (1-2 roky, dříve zvané lezoun) a starší batole (2-3 roky).

 

Dítě již leze, začíná chodit, mluvit, vyvíjí se jemná motorika. Rozeznává osoby v rodině a rozlišuje různé předměty, hračky a tvary. Mladší batolata ještě většinou nosí pleny a nechávají se krmit rodiči. Větší batolata již umí používat nočník a ráda dělají věci samostatně.

 

Rozdíly v počátečním vývoji řeči jsou mezi jednotlivými dětmi tak velké, že jakékoliv normy jsou jenom velice přibližnými ukazatelem. Jsou děti, které již v polovině druhého roku znají říkanky. Jiné děti se nikdy říkankám příliš nenaučí. Mnoho počátečních rozdílů se však v pozdějším vývoji vyrovnává. Do tří let je prodloužená fyziologická nemluvnost (širší norma), takže do té doby nemusíme podléhat obavám, že dítě ještě nemluví. Pokud dítě nemá poruchu zraku, sluchu, řečových orgánů, intelektu a má dobrou stimulaci v rodině, může jít o pozvolnější dozrávání a postupem času „skluz“ dožene. 

​

V prvním roce života jsme mohli docela přesně předpovědět, kdy si dítě osvojí jaké dovednosti. Čím je ale starší, tím je to těžší. Dítě je individualita. Působí na něj různé vlivy, má různé podmínky k rozvoji a vývoji, odlišný temperament a predispozice, odlišnou konstituci a vlastní duševní život. Některé dětí tak začínají chodit před prvními narozeninami, jiné až v roce a půl (v normě je do 18. měsíce). Následující přehled vývoj motoriky neberte tedy příliš striktně. Každé dítě je jiné. 

 

Batole poznává, že se může pohybovat kam chce, vzít si, co chce, ale že tato touha po pohybu a vlastnictví může být překažena zásahy jiných osob. Toto poznání vede k občasným reakcím násilného vymáhání (já chci!) nebo odmítání. Nastupuje tedy první období vzdoru.