Pomoc může dítě potřebovat z důvodu nepřipravenosti žáka na školu (odlišné životní podmínky a odlišný kulturní prostředí ze kterého žák vstupuje do vzdělávání), z důvodu nepříznivého aktuálního zdravotního stavu, zdravotního postižení, mimořádného nadání nebo například kvůli poruchám učení.
Specifické poruchy učení (SPU) se nejčastěji objeví až na určitém stupni vývoji dítěte, zpravidla po nástupu do 1. ročníku základní školy. U dítěte se mohou začít projevovat pro okolí nepochopitelné problémy při zvládání čtení, psaní, počítání (i když má k tomu dobré podmínky, ve škole i inteligenčně). V dnešní době ale již víme, že už v předškolním věku lze podchytit „rizikové“ děti a cíleně je stimulovat, aby jejich potíže byly co nejdříve alespoň částečně upraveny.
V rámci edukačního a výchovného procesu jsou na základě zákona č. 46/2019 Sb., kterým se pozměňuje zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání za děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami považovány osoby, které „k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebují poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením“. Již se nepoužívá rozdělení na osoby se zdravotním postižením, se zdravotním znevýhodněním a osoby mimořádně nadané. Podpůrná opatření podle odstavce 2 školského zákona se nyní člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti, bez ohledu na příčinu, je třeba respektovat hlavně specifika žáka (školský zákon č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Podpůrná opatření představují podporu pro práci pedagoga se žákem, kdy jeho vzdělávání v různé míře vyžaduje upravit průběh jeho vzdělávání. Podpůrnými opatřenými se rozumí využívání speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně-pedagogické péče, poskytování pedagogických a psychologických služeb, souběžné působení dvou pedagogických pracovníků ve třídě, zajištění služeb asistenta pedagoga a poskytnutí individuální podpory při výuce. Podpůrná opatření se podle rozsahu obsahu člení do I. – V. stupně.
I. Stupeň podpůrných opatření vždy navrhuje a poskytuje škola.
Jedna z možností je například zvýšená individualizace v práci se žákem. Pokud je třeba, aby se na úpravách vzdělávání žáka domluvilo více pedagogů, pak je vhodné vytvářet Plán pedagogické podpory. Plán stručně popisuje, kde má žák problémy, co se v postupech práce změní a jak se to promítne do metod práce, organizace vzdělávání žáka i jeho hodnocení.
Popis má být stručný, je záznamem pro pedagoga/y jak s žákem pracuje/jí, a s jakým úspěchem. Pokud zvolené úpravy v práci se žákem nepovedou ani po 3 měsících k očekávané změně, obtíže žáka budou pokračovat, nebo se budou ještě zhoršovat, pak vysílá škola zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka do školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC).
II. - V. stupeň navrhuje a metodicky provází v jeho naplňování školské poradenské zařízení.
Na základě vyhodnocení všech podkladů, se kterými žák do PPP nebo SPC přichází (Plán pedagogické podpory, vyšetření lékařů a klinických odborníků, vyšetření z jiných školských poradenských zařízení atd.). Dojde k vyšetření žáka za účelem posouzení jeho speciálních vzdělávacích potřeb.
Po vyšetření a vyhodnocení všech souvislostí školské poradenské zařízení vydává škole "Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami", které obsahuje závěry z vyšetření žáka a doporučovaná podpůrná opatření.
Podpůrná opatření spočívají v:
úpravě metod a forem vzdělávání žáka
podpoře školním poradenským pracovištěm
úpravě obsahu vzdělávání a případně v úpravě výstupů ze vzdělávání u žáků, kde je tato úprava možná a nezbytná
organizaci vzdělávání (organizace výuky, volnočasových aktivit, prostorového uspořádání, práce s délkou vyučovací hodiny, délka přestávky, počet žáků ve třídě nebo skupině…)
sestavení individuálního vzdělávacího plánu (IVP)
personální podpoře pro práci pedagoga – asistent pedagoga, další pedagogický pracovník, školní psycholog/školní speciální pedagog
podpoře pro žáka – tlumočník do českého znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící, průvodce pro orientaci v prostoru, osobní asistent nebo přítomnost další osoby
metodické podpoře v intenzivní podobě ze strany školského poradenského zařízení po dobu 6 měsíců v případech, kdy škola vzdělává žáka, jehož vzdělávání a nastavení podpůrných opatření vyžaduje těsnou spolupráci s odborníky školského poradenského zařízení.
Podpora pedagogické práce a současně posílení vzdělávání žáků zahrnuje intervence, které směřují často k reedukaci prostřednictvím předmětu speciálně pedagogické péče nebo intervence pedagogické, které zahrnují posílení výuky v předmětech, kde je třeba podpořit výuku žáka nebo přípravu na ní (včetně domácí přípravy). Podpůrná opatření zahrnují také požadavek na stavební úpravy prostor, kde se žák vzdělává. Podpůrná opatření mají tzv. normovanou finanční náročnost, která představuje objem finančních prostředků, které se na opatření poskytuje.
Činnost a členění školských poradenských zařízení je upravena podle vyhlášky 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních a její novelou č. 197/2016 Sb.. Školská poradenská zařízení poskytují poradenské služby prostřednictvím pedagogických pracovníků a sociálních pracovníků. K naplnění vzdělávacích potřeb žáka spolupracují školská poradenská zařízení při poskytování poradenských služeb s dalšími odborníky.
Školská poradenská zařízení zahrnují dva typy, a to:
Pedagogicko-psychologická poradna (PPP). Poradna poskytuje služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko-psychologickou a speciálně pedagogickou pomoc při výchově a vzdělávání žáků. Činnost poradny se uskutečňuje ambulantně na pracovišti poradny a návštěvami zaměstnanců ve školách a školských zařízeních. V poradně se provádí psychologická a speciálně pedagogická vyšetření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a pro žáky mimořádně nadané. Na základě toho je vydána zpráva a doporučení s návrhy podpůrných opatření pro žáka. Poradna poskytuje žákům i přímou speciálně pedagogickou a psychologickou intervenci, a zákonným zástupcům žáka informační, konzultační, poradenskou a metodickou podporu. Dále prostřednictvím metodika prevence zajišťuje prevenci rizikového chování, realizaci preventivních opatření a koordinaci školních metodiků prevence.
Speciálně pedagogické centrum (SPC) poskytuje poradenské služby zejména při výchově a vzdělávání žáků s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, vadami řeči, souběžným postižením více vadami nebo autismem. Jedno centrum poskytuje poradenské služby v rozsahu odpovídajícím jednomu nebo více druhům znevýhodnění. Žákům škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona a školských zařízení jsou poradenské služby centra poskytovány pouze v rámci diagnostické péče. Centrum poskytuje žákům přímé speciálně pedagogické a psychologické intervence, jen nemůže-li tyto služby zajistit škola nebo školské zařízení, kde je žák zařazen. Dále se činnost centra uskutečňuje ambulantně na pracovišti centra a návštěvami pedagogických pracovníků centra ve školách a školských zařízeních, případně v rodinách nebo v zařízeních pečujících o žáky.
Se změnami ve společnosti se prohlubuje snaha po integraci a inkluzi dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) do škol, školských zařízení a do společnosti. Podle Bartoňové (2018) trpí poruchami učení asi 3-4 % dětí školního věku a mládeže. Dále Bartoňová (2018) píše, že speciálně - pedagogickou péči potřebují asi 4 % dětské populace. Velký důraz se tedy klade na včasnou diagnostiku a zajištění reedukační péče a podpory, a to především z důvodu možného negativního vlivu na další vzdělávací a profesní dráhu těchto jedinců.
Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD.
Hlavní zdroje:
BARTOŇOVÁ, Miroslava. 2018. Specifické poruchy učení. Brno : Paido, 2018. 978-80-7315-266-6.
BARTOŇOVÁ, Miroslava; VÍTKOVÁ, Marie. 2016. Strategie vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí základní školy. Brno : Paido, 2016. 978-80-7315-255-0.
INKLUZE. Inkluze v praxi. Inkluze, podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. [Online] Národní pedagogický institut České republiky. [Citace: 1. 5 2020.] inkluzevpraxi.cz.
MICHALÍK, Jan; MONČEK, Jindřich; BASLEROVÁ, Pavlína. 2020. STUPNĚ PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ. Katalog podpůrných opatření. [Online] Univerzita Palackého v Olomouci, 2020. [Citace: 1. 5 2020.] http://katalogpo.upol.cz.
NÚPV. 2020. PODPŮRNÁ OPATŘENÍ. Národní ústav pro vzdělávání. [Online] NPI ČR, 2020. [Citace: 1. 5 2020.] http://www.nuv.cz/t/podpurna-opatreni.
Vyhláška 27/2016. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. ve znění účinném od 1.1.2020. 2016.
Vyhláška č. 72/2005 Sb. - Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
Commentaires